Gruzínská vína

Gruzie je jedinou zemí na světě, kde metody výroby vína, které byly vyvinuty až před 8 000 lety, nejenže nikdy nebyly opuštěny, ale zůstaly v mnoha ohledech osvědčenými postupy.

V roce 2015 objevili vědci, kteří studují historii zemědělství, starověké hliněné nádoby staré 8 000 let na archeologické vykopávce v jihovýchodní Gruzii. Gruzínské vinařské postupy existovaly 3 000 let před vynálezem písma a 5 000 let před začátkem doby železné.

Podle archeologických důkazů se první gruzínská vína vyráběla a skladovala v hliněných nádobách zvaných qvevri (nebo kvevri). Qvevri je nejdůležitější a nejznámější gruzínská vinařská nádoba a zůstává středobodem tradičního vinařství v Gruzii.

Starověká Gruzie, která se nachází na křižovatce Evropy, Asie a Středního východu – a má klima a terén dokonale vhodné pro pěstování hroznů – dodávala vína a vinnou révu do prvních měst úrodného půlměsíce: Babylonu a Uru.

Mnoho vinné révy pěstované dnes v Evropě a Asii je známo, že má gruzínský původ. Západní slova pro víno – vin, vino, víno a další – pravděpodobně pocházejí z gruzínského slova ghvino (nebo gvino).

Vinařství je již dlouho motorem gruzínské ekonomiky, povyšuje révu na symbol vytrvalosti, znovuzrození a prosperity. Sdílený zápal pro hrozny pokračuje, zatímco vinaři prozkoumávají nové trhy, znovu zkoumají staletá terroir a hledají nové místo pro svá vína na světové scéně.

Jak gruzínské vinařské oživení nabírá na síle, dnešní místní vinaři využívají své národní dědictví k výrobě některých z nejvýraznějších vín na světě. Během tohoto procesu se transformují na vznikající řemeslnou velmoc – spojují hlubokou minulost vína s dynamickou budoucností.

Nejznámější a nejrozšířenější odrůda pěstovaná v Gruzii je jednoznačně Saperavi.